Komparace odborných článků potvrzuje tezi, že princip RIOCATH přináší do oboru novou myšlenku, která má potenciál napravit některé neduhy současných metod. Moderní intermitentní[1] katetry se za 50 let své existence sice výrazně posunuly, přenos infekce při zasouvání močovou trubicí, její poškození a přetrvávající bolestivost však pacientům, lékařům i provozovatelům zdravotnických zařízení nadále komplikují život.
Úvod do intermitentní katetrizace
Intermitentní katetrizace je považována za standardní řešení problémů s chronickou retencí moči. (Purves et al., 2023). Její častou příčinou je neurogenní měchýř. Narušení vzájemné komunikace mezi nervovým systémem a močovými cestami podle dat z USA postihuje 80 % pacientů s poškozením míchy (Hamid et al., 2018), 70 % lidí diagnostikovaných s roztroušenou sklerózou (Howard et al., 2016), více než 40 % těch, kteří trpí Parkinsonovou chorobou (Hirsch et al., 2016) a 15 % pacientů po mozkové mrtvici (Virani et al., 2020).
U významné části z této velké masy lidí se vyvine celoživotní závislost na intermitentní katetrizaci, přičemž jejich počet neustále narůstá. Například v Nizozemsku se mezi lety 1997 a 2018 množství pravidelných uživatelů intermitentních katetrů, ať už z neurogenních či jiných příčin (benigní zvětšená prostata, rakovina apod.), zvýšil trojnásobně[2] (Berendsen et al., 2021).
Existuje málo dokladů o globálních číslech použití intermitentních katetrů. Jen v USA ale žilo k roku 2017 minimálně 300 tisíc pravidelných uživatelů (Sun et al., 2018), s ohledem na globální trend jejich číslo od té doby pravděpodobně výrazně vzrostlo.
Pravidelná katetrizace umožňuje uživatelům oproti permanentní cévce žít plnohodnotněji. „Dělám to, co bych dělal normálně. Zajdu na večeři, na koncerty, mohu pohodlně cestovat,“ (Goldstine et al., 2019, s. 516) popisoval jeden z respondentů studie In Their Own Words – Adults‘ Lived Experiences With Intermittent Catheterization. „Další výhodou je udržení sexuálního života,“ doplnil jiný dotazovaný (Goldstine et al., 2019, s. 516). Život bez sběrného sáčku jinými slovy umožňuje větší škálu fyzických aktivit a zvyšuje kvalitu života.
Infekce močového měchýře
Stejně jako permanentně zavedená cévka s sebou ale nese komplikace. Jednou z nich je infekce, která sice u intermitentního způsobu mívá obvykle díky krátkému času zavedení menší následky, i tak ale představuje problém, se kterým se většina uživatelů potýká každý rok, někdy i několikrát (Hakansson et al., 2015). Kromě osobního neštěstí jde i o čistě pragmatický problém pro zdravotnické a státní instituce. Například ve Spojených státech se potíže s močovou infekcí promítly do 2 milionů návštěv pohotovosti a sta tisíce hospitalizací, což v nákladech činí něco mezi 1,6 a 3,6 miliardy dolarů ročně (Dean et al, 2024).
Většinou je infekce močového traktu mírná a vyřeší ji antibiotika. Nicméně v závažnějších případech může mít tragické následky v podobě sepse a výjimečně vede i ke smrti (Bermingham et al., 2013). Co taková infekce s tělem člověka udělá?„Dezorientace, bolest, křeče v nohách. Prostě to podráždilo celé tělo a vyčerpalo mě to,“ (Goldstine et al., 2019, s. 515) popsal jeden z uživatelů intermitentního katetru. „Máte čtyřicetistupňovou horečku, musíte do nemocnice, kde dostanete antibiotika,“ vysvětlil jiný pacient koloběh, který se u něj opakoval i několikrát do roka.
Zasouvání bakterií
Ani moderní typy intermitentních katetrů si zatím neporadily s jedním z hlavních rizikových faktorů zapříčiňujícím infekci, kterým je samotné zavádění. Právě na problematiku rozšiřování bakteriálních částic při zasouvání se zaměřil kolektiv kolem Yvonne Corteseové v práci Pathogen displacement during intermittent catheter insertion: a novel in vitro urethra model (Cortese et al., 2019).
Močovou trubici v experimentu představují úzké kanálky v agaru, za jejichž ústí výzkumníci umístili bakteriální částice Escherichia coli, které jsou nejčastějším viníkem infekce, a také bakterie Staphylococcus aureus. Studie dokazuje, že i jednorázové zavedení katetru posouvá bakterie, vyskytující se přirozeně v největším rozsahu právě za ústím trubice, dále směrem k močovému měchýři (viz obrázky 1 a 2). Pod písmeny c–e na obrázcích se skrývají různé typy katetrů. [3]
RIOCATH a infekce. Na rozdíl od ostatních se katetr RIOCATH nezasouvá a nemůže tak bakterie tlačit před sebou (ilustrační video). „Postupně se převrací naruby, podobně jako to můžeme vidět třeba na zrakovém orgánu šneka zahradního,“ vysvětluje vynálezce MUDr. Miroslav Svoboda.
Podobnou metodologii využili i další autoři v nedávno publikované studii The bacterial displacement test: an in vitro microbiological test for the evaluation of intermitent catheters and urinary tract infection (Meredith et al., 2024).
Ti se zaměřili na efektivitu moderních katetrů se zaváděcí koncovkou, jejímž úkolem je překlenout úsek největšího bakteriálního osídlení v koncovém úseku močové trubice a zabránit tak šíření infekce.
Testovali tři různé typy katetrů s koncovkou (viz obrázek 3) – Cure Catheter® Closed System (CCS), VaPro Plus PocketTM (VPP), Bard® Touchless® Plus (BTP).
Pro porovnání přidali oblíbený typ katetru bez koncovky SpeediCath®. Podobně jako v předchozí studii autoři zvolili jako reprezentativní bakterii E. coli, vedle ní ale zkoumali E. faecalis.
Z grafu 1 je zřejmé, že ani jeden z katetrů nedokázal šíření infekčních částic z ústí trubice zabránit. Vodorovná osa reprezentuje, do hloubky kolika centimetrů se po jednom použití bakterie rozšířila (graf A zobrazuje výsledky pro E. coli, graf B pro E. faecalis). Svislá osa značí koncentraci bakterií.
Nejlépe si vedl katetr CSS, i v jeho případě se však bakterie dostaly minimálně do hloubky pěti centimetrů. Oproti konkurenci je to sice signifikantní rozdíl, nicméně průměrná délka ženské močové trubice je 4–5 centimetrů.
Jinými slovy, u všech zkoumaných typů by se bakterie do močového měchýře u žen dostaly už při prvním použití, při intermitentní katetrizaci opakované 5x až 6x denně u muže během jediného dne… „V simulovaných agarových kanálcích byl dokázán zřejmý trend v přesouvání bakterií směrem od ústí močové trubice do močového měchýře,“ shrnují autoři (Meredith et al., 2024, s. 8).
Samotné zasouvání není jediným rizikovým faktorem vzniku infekce. Především pacienti čerstvě odkázaní na intermitentní katetrizaci mají problém s dodržením sterility.
„Při zavádění do těla musíte čtyřiceticentimetrový katetr držet tak, aniž byste se někde špatně dotkl. Často z toho byla infekce,“ (Goldstine et al., 2019, s.515) popsal potíže jeden z respondentů. Právě v tomto ohledu moderní cévky asi nejvíce předběhly své předchůdce. K dostání jsou katetry zabalené v ochranném rukávu, který zabraňují kontaktu pacienta se samotnou cévkou a minimalizují manipulaci v rozporu s hygienickými pravidly.
RIOCATH a sterilita. Pacient se už z principu nemůže dotknout části katetru, která putuje močovou trubicí, jelikož tato část je při zavádění skryta pod vnějším pláštěm, a s močovou trubicí vůbec nepřijde do kontaktu.
Paradoxní je, že spousta lidí kvůli vysokému počtu infekcí přechází z intermitentního způsobu na mnohem rizikovější metody jako je permanentní katetrizace. Tento důvod změny uvedla pětina ze 176 bývalých uživatelů intermitentních cévek (Patel, 2020).
Poranění trubice a bolestivost
Další stížností pacientů je bolestivost samotného úkonu. Z obšírného dotazníku (Roberson, 2021) dvou set pacientů vyplynulo, že 40 % procent z nich někdy pociťuje při katetrizaci alespoň minimální bolest, přibližně čtvrtina si stěžovala také na krvácení, téměř polovina alespoň někdy zažila pocit „zablokování“ při zasouvání.
Opakované použití současných katetrů je spojeno s poškozením epitelu na stěně trubice. Ta se po čase zjizví, což vede k zvýšenému riziku infekce a z toho vyplývajícího zvýšení počtu hospitalizací (Moore, 2024).
Katetry jsou sice kvůli snížení tření lubrikovány, ani tak ho však nedokážou zcela eliminovat, což dokazuj výzkumy tzv. koeficientu tření (Humphreys, 2020).
RIOCATH, bolestivost a poranění. Vybalování je z pohledu močové trubice výrazně šetrnější než zasouvání, což ostatně potvrzují i první pacienti z praxe. „Nikdo si zatím nestěžoval na bolestivost při zavádění,“ uvedl MUDr. Jan Neumann, CSc., vedoucí lékař JIP Chirurgické kliniky 2. LF UK a FN Motol, který na svém pracovišti katetry RIOCATH používá. „I ti, kteří jsou opakovaně cévkováni, si pochvalovali, že ten nepříjemný efekt při zavádění je na minimu,“ dodal.
Vynález intermitentních katetrů před více než 50 lety způsobil snížení úmrtnosti i nemocnosti. Cévkování s sebou ale nese komplikace v podobě infekce, bolestivosti a poranění.
Sami uživatelé intermitentních katetrů dle studie (Nafees et al., 2015) při výběru produktu nejvíce zohledňují jednoduchost zavádění, a především riziko infekce. Za oba atributy jsou navíc ochotni si případně připlatit. RIOCATH nabízí nové řešení, které má potenciál před jejich požadavky obstát. Nikoliv kouzelnou hůlkou, ale jednoduchým nápadem.
Poznámky
[1] Intermitentní katetrizace = opakované zavádění katetru do močové měchýře za účelem jednorázového vyprázdnění. Opakem je katetrizace permanentní, při které katetry zůstávají zavedeny do močového měchýře dlouhodobě, čímž však zvyšují riziko infekce a omezují pacienta v každodenních aktivitách. Na rozdíl od permanentní katetrizace může být ta intermitentní prováděna pacienty samotnými, obvykle 4–6denně.
[2] z 14 258 uživatelů na 45 909
[3] c – autory blíže nespecifikovaný prototypový katetr, d – katetr bez hydrofilního či antibakteriálního povlaku, e – katetr potažený hydrofilním potahem, a,b jsou kontrolní vzorky
Seznam odborné literatury
Berendsen, Sophie A.; van Doorn, Tess a Blo, Bertil F. M. (2015) „Trends in the use and costs of intermittent urinary catheters in the Netherlands from 1997 to 2018: A population‐based observational study.“ Online. Neurourology and Urodynamics, roč. 40, č. 3, s. 876-882. ISSN 0733-2467. Dostupné z: https://doi.org/10.1002/nau.24643. [cit. 2024-08-26].
Bermingham, S. L.; Hodgkinson, S.; Wright, S.; Hayter, E.; Sppinks, J. et al. (2013) “Intermittent self catheterisation with hydrophilic, gel reservoir, and non-coated catheters: a systematic review and cost effectiveness analysis.“ Online. BMJ, roč. 346, č. jan08 15, s. e8639-e8639. ISSN 1756-1833. Dostupné z: https://doi.org/10.1136/bmj.e8639. [cit. 2024-08-26].
Cortese, Y.J.; Wagner, V.E.; Tierney, M.; Scully, D.; Devine, D.M. et al. (2019) „Pathogen displacement during intermittent catheter insertion in vitro urethra model: a novel in vitro urethra model.“ Online. Journal of Applied Microbiology, roč. 128, č. 4, s. 1191-1200. ISSN 1364-5072. Dostupné z: https://doi.org/10.1111/jam.14533. [cit. 2024-08-26].
Dean, Nicole L.; Gras, James; Lantz, Ellen E.; Patterson, Jillian P.; Inglese, Gary et al. (2024) Microbial Transfer by Intermittent Catheters. Online. Journal of Wound, Ostomy & Continence Nursing, roč. 51, č. 1, s. 66-73. ISSN 1071-5754. Dostupné z: https://doi.org/10.1097/WON.0000000000001042. [cit. 2024-08-26].
Goldstine, Jimena; Leece, Rebecca; Samas, Salihu a Zonderland, René (2019) „In Their Own Words.“ Online. Journal of Wound, Ostomy & Continence Nursing, roč. 46, č. 6, s. 513-518. ISSN 1071-5754. Dostupné z: https://doi.org/10.1097/WON.0000000000000591. [cit. 2024-08-26].
Hakansson, Maria Aberg; Neovius, Kristian; Norrback, Mattias; Svensson, John a Lundqvist (2015) „Thomas. Health Care Utilization and Complications Rates among Users Of Hydrophilic-Coated Catheters“ Online. Urologic Nursing, roč. 35, č. 5. ISSN 1053816X. Dostupné z: https://doi.org/10.7257/1053-816X.2015.35.5.239. [cit. 2024-08-26].
Hamid, Rizwan; Averbeck, Marcio Augusto; Chiang, Humberto; Garcia, Arturo; Al Mousa, Riyad T. et al. (2018) „Epidemiology and pathophysiology of neurogenic bladder after spinal cord injury.“ Online. World Journal of Urology, roč. 36, č. 10, s. 1517-1527. ISSN 0724-4983. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/s00345-018-2301-z. [cit. 2024-08-26].
Hirsch, Lauren; Jette, Nathalie; Frolkis, Alexandra; Steeves, Thomas a Pringsheim, Tamara (2016) „The Incidence of Parkinson’s Disease: A Systematic Review and Meta-Analysis.“ Online. Neuroepidemiology, roč. 46, č. 4, s. 292-300. ISSN 0251-5350. Dostupné z: https://doi.org/10.1159/000445751. [cit. 2024-08-26].
Howard, Jonathan; Trevick, Stephen a Younger, David S (2016) „Epidemiology of Multiple Sclerosis“ Online. Neurologic Clinics, roč. 34, č. 4, s. 919-939. ISSN 07338619. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.ncl.2016.06.016. [cit. 2024-08-26].
Humphreys, Owen; Pickering, Mark; O‘Cearbhaill, Eoin D. a Flanagan, Thomas C (2020) „A biomimetic urethral model to evaluate urinary catheter lubricity and epithelial micro-trauma.“ Online. Journal of the Mechanical Behavior of Biomedical Material, roč. 108. ISSN 17516161. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.jmbbm.2020.103792. [cit. 2024-08-26].
Meredith, Kate; Pollard, David; Mason, Victoria a Ali, Ased (2024) „The bacterial displacement test in vitro microbiological test for the evaluation of intermittent catheters and urinary tract infection: an in vitro microbiological test for the evaluation of intermittent catheters and urinary tract infection.“ Online. Journal of Applied Microbiology, roč. 135, č. 8. ISSN 1365-2672. Dostupné z: https://doi.org/10.1093/jambio/lxae201. [cit. 2024-08-26]
Moore, Jessica V.; Burns, Jane; McClellland, Nicola; Quinn, James a McCoy, Colin P. (2024) Understanding the properties of intermittent catheters to inform future development. Online. Proceedings of the Institution of Mechanical Engineers, Part H: Journal of Engineering in Medicine, roč. 238, č. 6, s. 713-727. ISSN 0954-4119. Dostupné z: https://doi.org/10.1177/09544119231178468. [cit. 2024-08-26].
Nafees, Beenish; Pinder, Binny; Lloyd, Andrew; Elkin, Eric a Marley, Jerome (2015) „Patient preferences and willingness to pay for innovations in intermittent self-catheters.“ Online. Patient Preference and Adherence. ISSN 1177-889X. Dostupné z: https://doi.org/10.2147/PPA.S73487. [cit. 2024-08-27].
Patel, Darshan P.; Herrick, Jennifer S.; Stoffel, John T.; Elliott, Sean P.; Lenherr, Sara M. et al. (2020). „Reasons for cessation of clean intermittent catheterization after spinal cord injury: Results from the Neurogenic Bladder Research Group spinal cord injury registry.“ Online. Neurourology and Urodynamics, roč. 39, č. 1, s. 211-219. ISSN 0733-2467. Dostupné z: https://doi.org/10.1002/nau.24172. [cit. 2024-08-26].
Purves, J. Todd; Kostantinidis, Charalampos a Lloyd, Jessica C. (2023) „Catheterization (IC)“. Online. In: LIAO, Limin a MADERSBACHER, Helmut (ed.). Handbook of Neurourology. Singapore: Springer Nature Singapore, s. 1-9. ISBN 978-981-16-7939-1. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/978-981-16-7939-1_29-1. [cit. 2024-08-26].
Roberson, Daniel; Newman, Diane K.; Ziemba, Justin B.; Wein, Alan; Stambakio, Hanna et al. (2021) „Results of the patient report of intermittent catheterization experience (PRICE) study.“ Online. Neurourology and Urodynamics, roč. 40, č. 8, s. 2008-2019. ISSN 0733-2467. Dostupné z: https://doi.org/10.1002/nau.24786. [cit. 2024-08-26].
Sun, Andrew J.; Comiter, Craig V. a Elliott, Christopher S. (2018) „The cost of a catheter: An environmental perspective on single use clean intermittent catheterization.“ Online. Neurourology and Urodynamics, roč. 37, č. 7, s. 2204-2208. ISSN 0733-2467. Dostupné z: https://doi.org/10.1002/nau.23562. [cit. 2024-08-26].
Virani, Salim S.; Alonso, Alvaro; Benjamin, Emelia J.; Bittencourt, Marcio S.; Callaway, Clifton W. et al. (2020) „Heart Disease and Stroke Statistics—2020 Update: A Report From the American Heart Association.“ Online. Circulation, roč. 141, č. 9. ISSN 0009-7322. Dostupné z: https://doi.org/10.1161/CIR.0000000000000757. [cit. 2024-08-26].